DANA MEDŘICKÁ

Dana Medřická se narodila roku 1920 a vyrůstala v Praze na Letné. Divadlo začala hrát jako ochotnice už ve svých osmi letech v bubenečské sokolovně. Roku 1940 absolvovala pražskou konzervatoř a v letech 1940-42 hrála v Brně a poté jednu sezónu v Plzni.

 

 

Od roku 1943 se už objevuje v Praze: nejprve hrála rok v holešovické Uranii a poté až do roku 1959 v Městských divadlech pražských. Nato byla povolána na prkna první scény u nás a pak až do své smrti účinkovala v činohře Národního divadla. Postupně se stala jednou z nejvýraznějších a nejvšestrannějších českých hereček 20. století. Její dynamické moderní herectví jí umožňovalo vytvářet jak dramaticky a psychologicky komplikované postavy, tak i postavy charakteru spíše lidového (její kolega Höger se jednou vyjádřil o úspěšně ztvárně-ém pavlačovém typu), figury nepostrádající humor.

Ač hrávala i hrdinky velkých klasických dramat (Vrchlický-Fibich: Hippodamie, 1961), její doménou byly ženy fakticky moderní, všední, prosté postavením i zevnějškem, ale bohaté svou činorodostí a velkou vírou v život, v sílu lásky, dobra a spravedlnosti. Krédem Medřické byla přirozenost. Dokázala svou vnitřní sílu prostřednictvím své role předávat do hlediště a vytvářela tak postavy nádherné svým lidským rozměrem.

Jejími životními rolemi byly Slávka Hlubinová v Šrámkově Měsíci nad řekou, který v roce 1953 zfilmoval režisér Krška, Brechtova Matka Kuráž (1970) a penzistka Erži Orbánová v Örkényho Kočičí hře, v níž vystoupila od roku 1974 až do své smrti více než 400krát. Tyto role představují tři podoby jakéhosi věčného ženství, hrdého, statečného, obětavého i mateřského. Erži Orbánová v sobě současně soustředila řadu jiných, v něčem odlišných, v mnohém ale dosti podobných postav jako byla „ošklivá“ Líza v Nashově Obchodníkovi s deštěm (1957); udřená služka La Pontie, v Lorcově dramatu Dům doni Bernardy (1967) či Lena v Daňkově Vévodkyni valdštejnských vojsk z roku 1980.

 

Česká herečka Dana Medřická

Podobné postavy však paní Dana Medřická vytvořila i mimo divadlo. Například v televizi byla podobnou obětavá Marie Sylva ve zfilmovaném románu Arthura Londona Martin Eden. Její hrdinky byly přes všechny strázně osudu i veselé, což její komediální talent podtrhoval a ozvláštňoval. Soustředěnost na vlastní rodinu obzvláště v letech tupé normalizace provokovala vedení činohry k tomu, aby velkou herečku trestalo nepřízní při obsazování rolí. O to více Dana Medřická při každém představení Kočičí hry dokazovala, že patří k nejtvořivějším a představivost nejvíce vzbuzujícím českým herečkám.

Z jejích dalších rolí mimo divadlo je třeba připomenout zejména role ve filmu. Už v roce 1946 předvedla svoje schopnosti ve snímku Třináctý revír, kde obsadila hlavní ženskou roli místo Lídy Baarové. Následovala Předtucha z roku 1947, zmíněný Měsíc nad řekou, nebo film Ošklivá slečna. Ale třeba také postava vědkyně v parodii Kdo chce zabít Jessii? či maminky v Létě s kovbojem.

Z televizních se jistě zapsala například rolí v seriálu Taková normální rodinka, My všichni školou povinní a dalších. Po roce 1969 však dostávala příležitost jen výjimečně (Romeo a Julie na konci listopadu) anebo v epizodních rolích (Jak vytrhnout velrybě stoličku). Dana Medřická byla manželkou herce Václava Vydry mladšího a matkou herce Václava Vydry juniora.

Převzato z: www.zpravy.rozhlas.cz/brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *