RUDOLFOVA ŠTOLA

Rudolfova štola je tunel v Praze vybudovaný v 16. století pro zásobování Královské obory vodou.

Historie

Plán Rudolfovy štoly

Rudolf

Koncem roku 1583 rozhodl císař římský a král český Rudolf II. Habsburský zřídit pro svou kratochvíli v pražské Královské oboře rybník. Mimořádný nápad měl autor myšlenky prokopání štoly, která by využila rozdílu hladiny Vltavy u Starého Města a u Královské obory a získala potřebný spád pro přítok vody. Rudolf II. se pro projekt nadchl a požádal české stavy o financování stavby.

Od začátku bylo zřejmé, že jde o značně nákladný a technicky velmi obtížný projekt. Stavbou štoly pověřen vrchní hor mistr Lazarus Ercker ze Šrekenfelzu a vrchní důlní měřič Jiří Oeder ze Saska. Oba císařovi poddání se již na jaře roku 1584 vydali do Hor Kutných, kde objednali potřebnou techniku a najali nejzkušenější havíře. Na Letné bylo vyměřeno pět šachet a též obě ústí tunelu. Hloubení šachet bylo započato roku 1584 a postupovalo ve skále velmi pomalu, s pomoci primitivních nástrojů se pracovalo ve dne v noci. Šachtami havíři sestoupili do úrovně průkopu teprve po dvouleté práci, pravděpodobně na jaře roku 1586. Štola samotná pak byla ražena v letech 1589 až 1593.

Bylo rozhodnuto vybudovat pět svislých šachet, aby havíři po dosažení dna budoucí štoly mohli pracovat proti sobě, takže podle původního záměru by se pracovalo na dvanácti čelbách (12 skupin havířů). Setkali by se tedy celkem šestkrát. Hloubení šachet postupovalo velmi pomalu, jednak pro charakter hornin, jednak pro přívaly vod. Právě kvůli těmto vodám musely být zastaveny práce na třetí šachtě a šachtu vyhloubenou do hloubky již 15 metrů zasypat. Tím se značně prodloužilo budování vlastní štoly, protože místo dvou asi 170metrových úseků se prostřední úsek zvětšil na dvojnásobek. Postupovalo se tedy v hloubení čtyř šachet a to po dobu dvou let na dno šachty a pak se pokračovalo v ražbě štoly proti sobě, tedy na místo původních dvanácti čelbách pouze na deseti čelbách. Havíři se tedy setkali celkem pětkrát. K poslední prorážce došlo po deseti letech od zahájení prací, 17. července roku 1593.

Dílo během stavby často poškozovaly přívaly vody z podzemních pramenů. V posledním úseku pod belvederským svahem bylo také potřeba bojoval s nesoudržnou horninou a štolu opatřit mohutnou výdřevou. Ale již o 16 metrů dále byla zase naopak skála tak tvrdá, že ji bylo nutno lámat ohněm. To vše postup prací velmi zpomalovalo, s čímž byl Rudolf II. velmi nespokojen a rozhodl se objednat u Isaaca Phendlera plán štoly, do kterého by byl každý týden zakreslován postup prací.

Stavba nebyla provedena kvalitně, výdřeva hnila a postupem času se štola dostala do dezolátního stavu, kanál byl zanášen bahnem a odpadky, ze stěn se uvolňovaly kameny. Ani v nejtěžších dobách však stavba nebyla odsouzena k zániku.

Technické parametry štoly

R

Detail vstupního portálu s iniciálou císaře Rudolfa

  • Rozdíl hladin Vltavy (spád) 110 cm
  • Délka 1 098 metrů
  • Vejčitý profil, výška od dvou do čtyř metrů, šířka od 90 do 150 centimetrů
  • Ražená, konce obezděné cihlami, dno pokryté keramickými žlabovkami, ve Stromovce ukončená zděným portálem, zdobeným korunkou, letopočtem dokončení stavby (1593) a iniciálou R (Rudolf II.)
  • Odběrné zařízení se nachází ve zdrži Helmovského jezu, ve žlutě omítnutém domku tak zvané „havírně“, kde je mechanismus stavidel, jimiž se reguloval přítok vody do štoly
  • Trasa je vedena od levého břehu Vltavy – od zmíněné „havírny“ na nábřeží Edvarda Beneše mezi Čechovým a Štefánikovým mostem, pod Letenskými sady a ulicí Nad štolou, dále pod Letenským náměstím. Čechovou ulicí a horní částí Královské obory až k domku poblíž bývalé Šlechtovy restaurace.
  • Štola probíhá asi 45 metrů pod terénem a dnešní zástavbou Letné
  • Zachovány jsou i čtyři téměř čtyřicetimetrové průduchy,které sloužily při výstavbě, jeden z nich je vidět v Čechově ulici a je zakryt věžičkou, další pak vyúsťuje do parku na Letné (u tenisové haly).
  •  Věžička, která je vidět v ulici Čechova, před domem č.16, je odbočná chodba z hlavní šachty č.2 a jde o úpravu z roku 1906. Šachta č.2 končí totiž ve vozovce a je zakrytá litinovým poklopem.

Převzato z: www.wikipedia.org

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *